Nádvoří Brandýského muzea
V pátek 18.května nás přivítalo nádvoří Brandýského muzea.
Byli jsme pozváni, abychom zahráli při příležitosti jedné
z muzejních nocí. Celý koncert jsme odehráli ve třech.
Jelikož Pepíno byl na "turné:-)" v Chorvatsku.
(Byl tam na dovolené, ale jak ho znám, tak už všichni Chorvati a Chorvatky znají kouzla jeho hry na foukací harmoniku
a sílu radostného zpěvu....- ..hlavně po požití určitého množství chorvatského vína:-)
Karel si zase pro změnu ladil sněhový nástroj zvaný lyže někde
kdoví kde.
Takže na nádvoří muzea jsme hráli:
Pavel (basa), Verča (zpěv) a já (Vláďa:-)
Celé vystoupení bylo velmi veselé, neboť hned při třetí písni mi praskla struna. Verča duchapřítomně sdělila všem zúčastněným, že to vlastně máme celé nacvičené a při další písni, mi praskne zase jiná struna. Diváky to evidentně zajímalo a dá se říci, že i rozesmálo.
Zatímco Verča poutavě vyprávěla, já jsem se jen podivoval nad tím, že i když kroutím kolíčkem od kytary, struna se nijak nenapíná a vydává stále stejný tón....... Prásk......... A je to jasný. Točil jsem s jiným kolíkem. Praskla mi struna a tentokráte to bylo áčko. Zatímco posluchače cizí neštěstí evidentně pobavilo, Pavel celou situaci z hlediště okomentoval slovy: " Ty seš ale debil ! "
Tak tady to máte. Pro dobrotu na žebrotu. Člověk se snaží, aby vše urychlil a ještě dostane vynadáno. Vše ale nakonec dopadlo dobře. Struna byla natažena, písně skvěle odehrány a hlasitý potlesk ze strany publika bravurně proveden. Úsměvy na tvářích všech zúčastněných a jejich chvála nám dávala pocit dobře odvedené práce............:-)
Vláďa